Severogemerský (tzv. šoškárský) dialekt romštiny a jeho fonologická specifika
Klíčová slova:
centrální romština, konvergence, diachronie, dialektologie, jazykový kontakt, severogemerská romština, fonologie, systém sykavek, sykavky, sociolingvistikaAbstrakt
Severogemerský dialekt je soubor blízce příbuzných lokálních variet centrální romštiny, jímž se hovoří na severovýchodě slovenského Gemeru. Dialekt vyniká tím, že prodělal sadu perceptivně výrazných posunů v místě artikulace sibilant (sykavek), které dialekt jasně vymezují oproti sousedním nářečním oblastem a jež zároveň vedly k fonologicky neekonomickému a typologicky řídkému systému sibilant. Vedle základních informací o sociolingvistické situaci a dialektologickém zařazení dialektu předkládá text především podrobnou diachronní analýzu fonologického systému sibilant v severogemerské romštině, pojednávaje jak o změnách v rámci systému sibilant, tak o vývoji sibilant z nesibilantních konsonantů. Zatímco některé z těchto změn mohou být přesvědčivě motivovány fonologickou konvergencí v důsledku bilingvismu mluvčích v kontaktních jazycích, další změny vyžadují interní vysvětlení a odkaz na univerzální tendence hláskové změny či na strukturní fonologické parametry.Stažení
Publikováno
2020-09-10
Číslo
Sekce
RECENZOVANÁ ČÁST


